Přeji Vám všem krásné a pohodové svátky , zdraví štěstí , mnoho dobrých kamarádů a havně bohatého Ježíška !
S láskou přeje
Niky mirth

"Ten, kdo nemá Vánoce v srdci, je nikdy nenajde ani pod stromkem."
Roy L. Smith

Smrt

27. srpna 2016 v 17:37 | Slůně |  Pohled Niky mirth na svět
Ahoj , tento článek mám už dlouho vymyšlený , ale nikdy se mi moc do toho nechce , protože je to hodně smutné téma . Ale to téma se nedá nějak obejít , ono existuje a proto bysme se s tím měli seznámit . Kdo smrt blízkého příbuzného nebo rodičů nezažil , neví o čem mluvím . V tomto článku Vám chci ukázat , jaká je to vlastně bolest , když Vám někdo umře , jaká to je zdrcující zpráva , že nemáte ani chut dál žít . Ale přesto vše se musíte přenést a žít dál ... A to mi připomíná jeden citát :



Ve svém životě , za svých 11 let jsem zažila celkem dvě smrti , hned poprvé to byla moje prababička a po druhé , před rokem moje teta , kterou jsem měla moc ráda , nikdy naní nezapomenu . Byla jsem v lázních kvůli zdravotním problémům , byl krásný slunečný den a já jsem za sebou měla tři procedury a to byly i pro dnešek poslední . S mamkou jsem šla malou lesní cestičkou do našeho pokoje v lázních . Cestou jsme potkali přeplněný lázenský bazén , kam jsem nemohla kvůli mým problémům . A tak mi nezbývalo nic jiného , než tiše závidět . Jak jsme přišli na pokoj , tak se rozpršelo a bohužel nám to překazilo naše plány . Nedalo se nic dělat , museliy jsme zůsta na pokoji :( . V tu chvíli máma otevřela na internetu svoji emailovou schránku , přečetla si pár emailů a hned začala brečet . Byla jsem malá , tak jsem k ní doskočila a zeptala se jí co se děje . Ona nic neodpověděla a tak jsem se koukla na notebook a koktáním jsem po chvíli přečetla email od dědečka , hned mi skápla jedna malá slzička a po chvíli jsem se úplně rozbrečela . A přidala se k mámě . Po chvíli jsem se ale zvedla a přitulila se k mámě a objala ji . A v hlavě se mi honily vzpomínky , keré jsem s prababičkou zažila , jak jsem si sní vždycky hrávala na doktorku , jak mi vykládala , že moje mamka vždycky s ní v posteli spala a hráli různé hry . Po chvíli máma taky přestala brečet a nad něčím se zamyslela , ale já věděla nad čím . Vyčítala si , ýe jsme tehdy nejely za prababičkou do nemocnice , kde pak následně zemřela . Chtěly jsme tam jet , až nám skončí lázně , které končily za necelé dva týdny . Prababička byla tehdy poslední dobou velmi nemocná a co dva měsíce pro ní jezdila záchranka . Vždycky měla ráda květiny a tak když vyšla ze svého pokoje a viděla , že tam roste nějaký plevel , tak ho hned potřebovala vytrhnout , samozřejmě po nějaké květince uklouzla a už pro ní jela záchranka . Tehdy jsem byla malá a neměla jsem z toho moc roum , ale ted bych se jí na několik věcí chtěla zeptat . Jaké to třeba bylo za války , jak se poznali za války , jak to kdysi vypadalo ve škole atd . . Takových otázek bych mohla vymýšlet miliony i statisíce , ale ... Proto si važte svých rodičů , prarodičů a praprarodičů a ptejte se jich klidně i na blbosti nebo co Vás zajímá , než toho budete litovat ! A řidte se příslovím, Co můžeš udělat dnes neodkládej na zítřek ! .Kdyby jsme třeba si s mamkou udělali čas na babičku , tak se nic takové ho nemuselo stát . Ale to kdyby... Vždy , když jsem u babičky , tak se dívám na kytičky , které má babička v pokoji a já jsem jí je pomáhala zasazovat . Babička mi říká , že je vždy poctivě zalévá a já , když tam jsem , tak je vdy zaleju . A vždy si říkám kdyby ... A to mi ted připomnělo takovou ,,básničku,, , kterou mi kdysi řekla babička , ale nevím , jestli si na ní vzpomenu .

Kdyby byly v řiti ryby,
nebylo by rybníka,
sáhl bych si do prdele,
vytáhl bych si kapříka.

Nakonec jsem si na ní vzpomněla :) . Od prababiččiny smrti je to pět let a nedávno měla pětileté výročí , ale vždy naní vzpomínám jenom v dobrém ! A možná byste chtěli vědět , jestlise rozepíšu i o smrti své tety . Zatím to neplánuji , protože je to teprve rok a nemám na to nijak náladu . Děkuji , že jste si tento článek přečetli a budu ráda , když tu necháte komentář ! U tohoto článku jsem si párkrát pobrečela a svíral se mi žaludek , nejdřív jsem měla v plánu napsat něco i o tetě , ale jak jsem psala , tak na to zatím nemám náladu . Našla jsem ještě dva citáty , myslím si , že se bude určitě hodit !



A tento je nejkrásnější , našla jsem ho náhodou a už si ho budu pamatovat celý život a to doporučuji i Vám !
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 27. srpna 2016 v 17:59 | Reagovat

Bohužel se se smrtí setkáme dřív a nebo později všichni. Mně zemřel děda když mi bylo 6 let. Po něm hned druhý děda a pak do dvou let i babičky.

Když jsem čekala děcko, zemřel mi táta a taky se mi nechtělo žít, ale čekala jsem miminko. :-|

2 radyprosuperholky radyprosuperholky | E-mail | Web | 27. srpna 2016 v 20:52 | Reagovat

Ja  jsem zazila 1 smrt a to v blbe datum a minuli rok ke konci roku :-( a jibak pekny clanek

3 Maggie Maggie | Web | 28. srpna 2016 v 15:51 | Reagovat

Smrt je součást života a snažím se jí přijmout jako něco, co dřív nebo později přijde. Dneska se vrátil můj děda z nemocnice a jsem strašně ráda, že už je v pořádku, protože jsem jednu noc úplně probděla ze strachu o jeho život. Nejsem holt tak vyrovnaná, jak jsem myslela.

Pěkný článek! :)

4 Eliss Eliss | Web | 28. srpna 2016 v 16:45 | Reagovat

Nedávno mi zemřela babička a ještě jsem z toho špatná, přišlo to náhle a já tam den předtím ještě byla... Na tuhle část života si nikdy nezvyknu...

5 Slůně Slůně | E-mail | Web | 29. srpna 2016 v 10:20 | Reagovat

[1]: Tak to je mi opravdu líto , ale jsem ráda , že jsi se z toho zvetila !

[4]: Je mi to líto , ale nikdo není nesmrtelný a musí jednou zemřít . Proto si užívej a raduj se ze života ! Vím , že je to těžké , ale všechno bude postupem času lepší :-)

[3]: Tak to bud opravdu ráda , někdo třeba takové štěstí nemá a proto si užívej a važ si života !

[2]:  Děkuji , je mi to velice líto :-(

6 crazy-cloverleaf crazy-cloverleaf | Web | 30. srpna 2016 v 12:23 | Reagovat

Nevím, co na to napsat. Ten článek se ti moc povedl. Můžu říct snad jen to, že i já se ve svém životě se smrtí setkala a je to hrozné. Někdo tady je a najednou tu prostě není a už se nikdy nevrátí. Je to strašný pocit bezmoci. Myslím, že jsem se se smrtí některých lidí pořád ještě nevyrovnala. Víc se mi o tom nechce psát. :-(

7 NINUŠ NINUŠ | Web | 25. září 2016 v 11:21 | Reagovat

Fakt neviem, čo by som sem mala napísať. Smrť je hrozná vec, už som sa s ňou stretla. Je proste hrozné, že človek ako keby zmizol, a už sa nikdy nevráti. Článok si napísala krásne, dala si doň toľko emócií, že som sama mala slzy v očiach.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama