Přeji Vám všem krásné a pohodové svátky , zdraví štěstí , mnoho dobrých kamarádů a havně bohatého Ježíška !
S láskou přeje
Niky mirth

"Ten, kdo nemá Vánoce v srdci, je nikdy nenajde ani pod stromkem."
Roy L. Smith

Moje vzpomínání

25. srpna 2016 v 15:59 | Slůně |  Téma týdne s Niky
Ahoj , vítám Vás u dalšího mého článku . Rozhodla jsem se , že napíšu konečně nějaký článek k Téma týdne . Toto téma mě velmi zaujalo a tak jsem se rozhodla k němu napsat článek .

Už je to 11 let od mého narození a vlastně za pár měsíců už 12 . No jo , letí to, za pár let už budu dospělá . Za těch 11 let jsem si prošla zlými , ale i naopak štastými chvilkami života . Prošla jsem si nemocnicemi , zdravotními komplikacemi a různými nemoci . Ale všechno jsem to přežila a právě píšu tento článek , ale jak jsem psala , tak jsem si prošla i radostnými chvílemi . Měla jsem různé narozeninové oslavy , které se zatím všechny povedly , šla jsem do školky a za pár let do do 1. třídy a nedávno jsem se dostala i na osmileté gymnázium . Vždy , když jsem prožívala nějakou zlou chvíli , nebo když jsem se pohádala s rodiči , jak už to bývá , tak jsem vždycky jsem šla z mého pokoje na balkon . Z balkonu je výhled na na kousek naší zahrady a na ulici . Vždy když jsem byla s pláčem nebo smutkem na balkoně , tak jsem se podívala na kousek naší zahrady . A pod mým balkonem jsem viděla Rexíka , který se na mě hezky díval :) . Jak jsem ho uviděla , tak jsem se vždycky rozběhla po schodech až na druhou stranu zahrady a tam jsem Rexíka pohladila a šla jsem se s ním projít . Při procházkách se mi vždycky pročistila hlava a smutek přešel !

Ale to není jediná má vzpomínka , kterou jsem prožila s Rexíkem . Když jsem byla malá , tak jsem si vždycky šla sednout do trávy a tam jsem si s tou trávou hrála :D . A pak za mnou vždy přiběhl Rex a přitulil se ke mně a já jsem ho pěkně pohladila . Nebyla jsem dítě , které když je malé , tak je nevychovaný capart a tahá pejska za uši a za ocas . Byla jsem takové zlatíčko ! Když mi bylo asi pět let , tak jsem s rodiči a s Rexíkem chodila pěšky k nedalekému lesu . Rexík byl samozřejmě na vodítku a vždy ho vedli rodiče , ale někdy mi ho i půjčili :) . Já jsem byla vždy strašně štasná , ale radost náhle zmizela . Rexík se semnou (doslova) rozběhl a já jsem hned spadla a on mě za sebou táhl :) . Samozřejmě ,že i pár slziček a odřenin padlo , ale za dva dny to většinou přešlo .

Když mi bylo šest až sedm let , tak jsme jeli společně s našima, Rexem a dokonce i mým malým bráškou , na kterého jsem neustále žárlila na dovolenou do Chorvatska. Pronajali jsme si tam na 14 dní dům u kterého byly schody , které vedli k malé plážičce a moři . Každé ráno jsem vstala hned v osm , probudila jsem mamku , převlékla jsem se do plavek a mamka mě namazala opalovacím krémem. A já jsem se šla s Rexem projít , vůbec jsem se ničeho nebála , byla jsem už přece jenou velká ! A tak jsem si jeden den udělala trošku větší okruh , ale jak jsem se vracela, tak jsem nemohla najít ten dům , který jsme měli pronajatý . Tak jsem si sedla do suché trávy a přemýšlela jsem , jak ten náš barák vůbc vypadal . Byla jsem beznadějná , ale v tu chvíli se Rex zvedl a někam šel , já jsem šla za ním . Asi za 10 minut jsem byla i s Rexem u našeho pronajatého domu:) . Byla jsem štastná a Rexe pohladila a ktomu jsm mudala i pár pamlsků .

Až brácha trochu povyrostl , tak jsme s Rexem a tatkou chodili do nedalekého lesa na houby . Vždycky jsme tam nějaké našli , potom jsme je přinesli domů , ještě jednou jsme se přesvědčili , jestli jsou jedlé , očistili jsme je a mamka udělala doma smaženici . Jak byla smaženice hotová , tak ji mamka přinesla na terasu a my jsme ji vždycky snědli . Jen Rexík na nás tak hezky koukal a z výrazu mu byla vidět věta : Dejte mi taky , však je to i moje zásluha . a nakonec se nad ním vždycky někdo smiloval a trochu smaženice mu dal :) . Tak je to do dnes , akorát to už není jeho zásluha :D .

A jak žije Rexík dnes ? Je mu lidských 13 let a je to náš stařeček . K lesu , na dovolenou ani na houby ho vzít nemůžeme , protože by to už nezvládl . A tak se celé dny poflakuje na naší velké zahradě , někdy mu však uděláme změnu a když jsme na delší dovolené , jako jsme byli letos , tak ho zavezeme k babičce , která bydli od nás nějakých 50 km a tam si užívá prázdniny s babiččinou fenkou :) .
Ahooj !!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti design blogu ?

Ano 56.7% (17)
Ujde 6.7% (2)
Ne 36.7% (11)

Komentáře

1 raritynews raritynews | Web | 25. srpna 2016 v 16:47 | Reagovat

hezký článek :-)

2 radyprosuperholky radyprosuperholky | E-mail | Web | 25. srpna 2016 v 17:14 | Reagovat

Pěkný pes, ale netipla jsem si, že mu je 13 tak asi těch 5-8

3 Slůně Slůně | E-mail | Web | 29. srpna 2016 v 10:14 | Reagovat

[1]: Díky moc !

[2]: Pořád vypadá tak roztomile , ale už je to stařeček :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama